Barokní varhany

plzeňské diecéze

Johann Caspar Ferdinand Fischer & Marie Pochopová

Projekt

Dostává se vám do rukou CD projektu Barokní varhany plzeňské diecéze, který měl za úkol zmapovat vzácné barokní nástroje v této diecézi. Kromě historických údajů a fotodokumentace byla stěžejní částí výzkumu zvuková konzervace nástrojů, které z valné většiny ještě nebyly nikdy natáčeny. Toto CD pak představuje výběr těch nejlepších a nejzajímavějších nahrávek, které byly pořízeny. Máte tak možnost se zaposlouchat do 13 různých varhan, v odlišné akustice a velikosti, dále i ladění. Tento počet nástrojů však představuje pouze jednu pětinu barokních varhan v diecézi. Ostatní buď nebyly zpřístupněny, nebo v horším případě byly pro svůj zoufalý stav neschopny nahrávání, či čekají na svou opravu ve varhanářských dílnách. Pro zajímavost je zařazena i jedna ukázka pozdně renesančních varhan, které původně patřily do kostela sv. Markéty ve Skytalech. Dnes se nacházejí v kostele M. J. Husa na Zbraslavi.

Koupí tohoto CD přispějete na nástroje, které to nejvíce potřebují. Dobrou zprávou je, že během pěti až šesti let by se okolo dalších sedmi varhan mohlo dočkat restaurování. Po této době bychom rádi s natáčením opět pokračovali.

Johann Caspar Ferdinand Fischer & Ariadne Musica

Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746), rodák z Krásna u Karlových Varů, získal své první hudební vzdělání během studia na piaristickém gymnáziu v Ostrově nad Ohří. Později ho zde jmenoval dvorním kapelníkem vévoda Julius František Sasko-Lauenburský, jenž měl v Ostrově jedno ze svých sídel. O jeho studiu v zahraničí nejsou žádné doklady. Otázkou tedy zůstává, kde pramení evidentní inspirace francouzským stylem v jeho skladbách. Mohlo k tomu dojít díky návštěvě Georga Muffata v Praze, či díky dovezeným opisům skladeb Jeana Baptisty Lullyho na roudnický zámek, kde Fischer pobýval? To s jistotou říci nemůžeme. Po smrti vévody přechází Fischer do služeb markraběte Ludvíka Viléma Bádenského a kolem roku 1705 se přesouvá do Rastattu, kde až do své smrti působil jako dvorní kapelník a pedagog na piaristickém gymnáziu. Již za svého života byl ceněn jako vynikající hráč na klávesové nástroje, ale především jako znamenitý skladatel.

Vrcholným dílem pro klávesové nástroje je pak cyklus 20 preludií a fug pro varhany s názvem Ariadne Musica z roku 1702, který byl věnován opatu kláštera v Teplé, Raimundu Wilfertovi. Důležitost tohoto díla je doložena faktem, že se jím bezpochyby inspiroval sám Johann Sebastian Bach, který o 20 let později zkomponoval první díl Dobře temperovaného klavíru. Podobně jako Fischer využívá různých tónin, a dokonce používá Fischerova témata.

Titul cyklu Ariadne Musica se týká řeckého mýtu, ve kterém Theseus nalezne cestu z Minotaurova labyrintu pomocí klubka nití, které mu dá Ariadné, dcera krétského krále Mínoa. Analogicky je pak ve sbírce tento labyrint znázorněn 18 různými tóninami, kterými posluchač musí projít.

Marie Pochopová

Při studiu na Gymnáziu v Mariánských Lázních začala navštěvovat ZUŠ Fryderika Chopina, kde studovala klavír, cembalo a varhany. V roce 2007 byla přijata na Pražskou konzervatoř do varhanní třídy prof. Jana Kalfuse. Po absolutoriu nastoupila do třídy prof. Josefa Popelky na HAMU. V rámci stáže si rozšířila studium na Katolické vysoké škole pro duchovní hudbu v Regensburgu pod vedením Prof. Heidi Emmert. Absolvovala řadu interpretačních kurzů, např. kurzy Lea van Doeselaara, Ludgera Lohmanna, Arvida Gasta, Christopha Bosserta, Edoarda Bellottiho, Lorenza Ghielmiho, Václava Lukse, Andrease Staiera, Stefana Baiera aj. Mimo jiné se věnuje interpretaci staré hudby a studiu cembala.

V roce 2011 získala 2. cenu na soutěži Bachův varhanní podzim v Brně a v roce 2016 2. cenu na soutěži Nadace Bohuslava Martinů v Praze v oboru cembalo. Spolupracuje s řadou sólistů, se sbory (Pražský katedrální sbor, Smíšený sbor ČVUT) a s orchestry (např. Česká filharmonie, Plzeňská filharmonie, Moravská filharmonie) a od roku 2013 je stálou varhanicí Univerzity Karlovy.

Od roku 2019 je též dramaturgem hudebních projektů Arcibiskupství pražského. Stojí za projektem Barokní varhany plzeňské diecéze, který má za úkol zmapovat vzácné barokní nástroje na tomto území.

Poděkování

Poděkování patří Mons. ThLic. Tomáši Holubovi, Th.D., který projektu udělit záštitu, Petrovi Janíkovi za profesionální fotodokumentaci a všem, kteří se tyto varhany starají a s ochotou kostely zpřístupnili.